O nemocnici
Své jméno získala na počest zasnoubení korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefanií. Vlastníkem je Středočeský kraj, který provozuje celkem 5 oblastních nemocnic. Spádovost je více než 100 000 obyvatel pro regiony Benešovsko, Sedlčansko, okolí Prahy i část Táborska. Nemocnice se stále rekonstruuje a modernizuje. Poskytuje komplexní péči v základních medicínských oborech s moderním přístrojovým vybavením napříč medicínskými obory. Poskytuje ambulantní péči, lůžkovou a následnou. Mezi specializované programy patří spánková laboratoř, kýlní centrum či sportovní medicína. Jsme nemocnice s přátelským „rodinným“ prostředím.
Porodnice
Porodnická část Gynekologicko-porodnického oddělení zahrnuje komplexní prenatální péči včetně předporodních kurzů spojených s prohlídkou celého porodnického oddělení. Porody jsou vedené dle doporučených postupů České gynekologicko-porodnické společnosti s ohledem na individualitu každé maminky. Jsme velkou nadregionální porodnicí. Počet porodů přesahuje roční hranici 800 - 900. Na našem oddělení jsou standardně vedeny porody od 36tt ve spolupráci s pražskými intermediálními centry v případě nutnosti převozu in utero v nižších týdnech těhotenství.
Rehabilitační centrum
Jsme tým špičkově vyškolených odborníků. Naše rehabilitační oddělení se nachází v novém pavilonu Komplexního rehabilitačního centra a je vybaveno nejmodernější technikou. K léčbě využíváme široké spektrum vodoléčebných a elektroléčebných procedur. Poskytujeme rehabilitaci pacientům v celé šíři diagnóz od kojenců po seniory. Máme letité zkušenosti v komplexní terapii lymfedemu a v péči o rehabilitaci novorozenců s využitím metody prof. Vojty. Komplexní rehabilitační centrum je rozděleno na ambulantní a lůžkovou část.
Lékárna
Naše lékárna je rozdělena do dvou budov. Část lékárny pro veřejnost se nachází nad centrálním parkovištěm. Skladem máme velké množství léčiv, zdravotnických prostředků ale i volně prodejných doplňků stravy. V našem sortimentu naleznete také kosmetiku, zdravotní obuv, homeopatika a další. Nabízíme i možnost zásobování zdravotnických zařízení. Druhá část určená k zajištění léčiv a materiálu lůžkovým oddělením nemocnice se nachází u Pavilonu M za budovou hematologie.
Historie
Jména Rudolf a Stefanie v názvu nemocnice odkazují na dobu konce 19. století. Jméno korunního prince Rudolfa zní dodnes i v názvu pražského Rudolfina a závan nostalgie konce habsburské monarchie je s městem Benešov spojen vícenásobnými pouty. Stačí jen vzpomenout blízkého Konopiště s osudy arcivévody Ferdinanda d'Este. Jméno belgické princezny Stefanie je spojeno s nejvýznačnějšími panovnickými rody té doby v Evropě, a především jako manželky korunního prince Rudolfa.
První zmínky o „špitálu“ a jeho nemovitém špitálním majetku v Benešově jsou z druhé poloviny 15. století. kdy mu patřilo několik poddanských dvorců v okolních vsích. Špitální dům byl postaven mimo městské centrum, na periferii při staré cestě z Prahy. Patrně už v nejstarší době stál u něho gotický kostelík svaté Alžběty, patronky charitativní péče. Zrušen byl až roku 1788, a za několik let nato, po vyhoření, byla gotická budova přestavěna na hostinec. Ten byl provozován od té doby až do šedesátých let dvacátého století, nejdříve rodinou Váňovou, následně Šturcovou, a pak socialistickým státem, který nakonec středověký sakrální objekt stojící několik staletí zlikvidoval a v roce 1965 srovnal se zemí. Na jeho místě se v současné době rozprostírá asfaltové parkoviště nedaleko centra města.
Ovšem počátek dnešní veřejné nemocnice stojící na druhé straně města za kolejemi se datuje až rokem 1876, kdy z podnětu starosty Ulricha bylo přijato usnesení o založení fondu pro zřízení nemocnice. Roku 1881 věnovalo do fondu obecní a okresní zastupitelstvo u příležitosti svatby korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie 3000 zlatých a fond se postupně po různých peripetiích rozrůstal o další dotace a dary. Nicméně o jménu nemocnice bylo již rozhodnuto ve dnech výše uvedeného sňatku, což bylo i schváleno milostivým císařským rozhodnutím a posléze i říšským zákonem. Během dalších let se finanční fond na stavbu nemocnice rozrůstal, ale bohužel velmi pomalu a těžce. Dalším velkým problémem bylo získat vhodný prostor, kde nemocnici postavit. Sehnat vhodné pozemky a následně je vykoupit od místních občanů za rozumnou cenu, ačkoliv se jednalo o stavbu veřejně prospěšnou, se stalo být velmi složité a jednání se dlouho zbytečně táhla.
Až roku 1894 okresní zastupitelstvo rozhodlo bez odkladu přistoupit ke stavbě okresní nemocnice – ve fondu v té době bylo 20804 zlatých, chybějících 35000 mělo být opatřeno výpůjčkou. S vlastní stavbou se započalo až roku 1896, a po necelých dvou letech, 24. března 1898 byla nemocnice slavnostně vysvěcena a 1. dubna 1898 otevřena. Místní noviny Hlasy od Blaníka, orgán strany svobodomyslné, pozdravily tuto významnou událost nadšeným prohlášením, „Blahodárným ústavem tímto, jehož město naše tak bolestně dotud pohřešovalo, okresní zastupitelstvo naše dospělo k vrcholu své obecně prospěšné činnosti a poskytlo naší krajině dar ceny nevylíčitelné“. Pochválena byla také sama budova, jako neobyčejně zdařilá architektonicky a zařízená co nejúčelněji. Císař František Josef I. rozhodnutím z 25. května 1898 schválil osnovu zákona přijatou sněmem království Českého, kterým se prohlašuje okresní nemocnice arcivévodských manželů Rudolfa a Stefanie za všeobecnou veřejnou nemocnici. Dotyčný zákon byl pak vyhlášen v zemském sněmu a v zemském zákoníku.
Nová nemocnice měla v době otevření 100 lůžek. Vedle hlavní nemocniční budovy byly zřízeny ještě hospodářská budova, infekční pavilon a umrlčí komora. Oceňována byla také dokonalá lékařská pomoc - oba lékaři i „obsluha v každém ohledu vzorná“. Strava byla zde hodnocena jako vyhovující v každém ohledu. Prvním primářem byl stanoven MUDr. Václav Kamenický (roční plat činil 1200 zlatých), a sekundářem MUDr. Antonín Blažek (400 zlatých, volný byt a strava), Blažek ale opustil nemocnici ještě v témže roce. Službu ošetřovatelskou v nemocnici konaly jeptišky tzv. šedé sestry. Správce nemocnice měl plat 500 zlatých a náhradou za byt s palivem příplatek 200 zlatých. Primář Václav Kamenický byl zručný chirurg ze školy Maydlovy (od roku 1896 byl první sekundář nemocnice v Praze a operační elév chirurgické kliniky), který vzbuzoval velké naděje do budoucna. Bohužel zemřel už v květnu 1901 ve věku pouhých 34 let. Jeho nástupcem v Benešově se stal MUDr. Karel Teuner. Pocházel z lékařské rodiny (jeho otec byl odchovanec vídeňské univerzity, knížecí a panský lékař v Opočně). Jeho příchod do benešovské nemocnice v roce 1901 znamenal pro ústav velkou změnu. Primář Teuner se totiž orientoval na léčení tuberkulózy, a tak zaměřil tímto směrem i své nové působiště. Už v květnu 1901 byla pro onemocněné touto sociální chorobou určena část infekčního pavilonu. Po obou jeho stranách byly vystavěny dvě k jihu otevřené verandy, koupena lehátka, postaven chlév pro kozy a podobně. Teuner označil toto zatímní své snažení za první praktický pokus v malých poměrech s malými prostředky v obtížné akci protituberkulózní, bez velkého aparátu – ten byl tehdy stejně vzhledem k obecným poměrům nedosažitelný. Vedle běžné chirurgie chtěl tedy nový primář, jak to sdělil veřejnosti ve zprávě o činnosti nemocnice za rok 1901, věnovat hlavní pozornost tuberkulóze. Jeho nová léčebna byla vůbec první v Čechách a jedna z prvních vůbec se systematickým léčením podle moderních zásad. A to především hojným pobytem na čerstvém vzduchu, hojnou výživou a přesnou životosprávou. V roce 1902 uveřejnil o svém pokusu informativní článek v Časopisu českých lékařů. Pochopitelně časem nebylo možné se spokojit s dosavadními prostorami, a tak v roce 1904 byl infekční pavilon proměněn v dvoupatrovou budovu jako protituberkulózní sanatorium pro 38 pacientů se čtyřmi terasami otevřenými k jihu s příslušenstvím. Pacienti měli co nejvíce užívat čistého vzduchu a slunce. Měli navíc k dispozici i ohrazené místo pro sluneční lázně a hřiště pro anglickou tělocvičnou hru croguet.
O nutnosti zřizovat při nemocnicích zvláštní oddělení pro tuberkulózní byl Dr. Teuner přesvědčen a tuto myšlenku, i jako příspěvek k řešení palčivé sociální otázky, propagoval také tiskem. Benešovské prostředí se mu zdálo pro podobné záměry zvláště vhodné i tím, že tu nebyly průmyslové podniky znečišťující ovzduší. Osobní pozici si brzy upevnil i tím, že se stal osobním lékařem následníka trůnu Františka Ferdinanda ´d Este, majitele sousedního Konopiště, který byl v mládí dlouho ohrožen tuberkulózou.
Další rozvoj nemocnice přinesl rok 1908 kdy byl otevřen nový chirurgický pavilon, opatřen RTG přístrojem, elektrickým osvětlením, dále byl zaveden vodovod a ústřední topení. Roku 1927 byla postavena nová pitevna, roku 1929 porodnice. Další velkou postavou nemocnice se stal docent Adolf Fürst, který po svém nástupu v roce 1934 se s velkým úsilím vrhl do práce na zvelebení benešovské nemocnice. Po mnoha jednáních, mnohdy velmi svízelných, spolu s administrativním správcem nemocnice Václavem Otavou (který byl za okupace zavražděn nacisty), dosáhl rekonstrukce tuberkulózního pavilonu a přistavění nového moderního chirurgického pavilonu s novými chirurgickými operačními sály. Soudobí odborníci tenkrát vysoce hodnotili fakt, že šlo o moderní pavilon lůžkové části, ale hlavně, že byly vystavěny moderní operační sály, které splňovaly všechny parametry soudobého operačního pracoviště. Tento pavilon byl otevřen 13.7.1937. Do roku 1944 existovala v nemocnici tato oddělení: chirurgie se 180 lůžek, gynekologie 91, interní 104, infekce 88, ORL 55 a jen 2 primariáty a 2 ordinariáty.
Od 1.1.1950 přešla nemocnice do vlastnictví státu a nastal rozvoj dalších nemocničních oddělení. V roce 1960 vznikl OÚNZ Benešov. Mezi lety 1947 a 1950 byla zbořena budova staré chirurgie a porodnice a vybudována nová budova. Po roce 1965 vystavěn vjezd od sídliště Na Tržišti a v roce 1981 postavena budova ředitelství. Od roku 1973 byla nemocnice Benešov nemocnicí s poliklinikou II typu. Zřízeno bylo ARO, již od roku 1969 existuje JIP interních oborů. V osmdesátých letech byl vybudován pavilon s laboratořemi a nukleární medicínou, patologie a zároveň objekt střední zdravotnické školy a internátu. Navíc nad budovou ředitelství byly ve spolupráci s Městským národním výborem města Benešov postaveny školka a jesle, v nichž byly přednostně umísťovány děti zaměstnaných zdravotníků. Tyto stavby jsou především neodmyslitelně spojeny s postavou ředitele prim. MUDr. Jiřího Khuna. Následně v roce 1989 byl otevřen nový pavilon interních oborů pro interní oddělení, neurologii a dětské oddělení, otevřena oddělení ortopedie, dialýza, rehabilitace, přestavěny operační sály.
Začátkem 90 let, po roce 1989 se osamostatnily všechny provozy nemocnice Benešov (nemocnice Vlašim se později vrací jako detašované pracoviště do svazku okresní nemocnice), dopravní zdravotní služba, obvodní lékaři a řada specialistů odchází do privátní sféry. Vlastní okresní nemocnice Benešov se znovu nalezeným původním jménem překonává potíže vyplývající ze změny společenských a ekonomických podmínek, dosahuje rozvoje, a to i v době důrazu na ekonomické podnikání.
V dalších letech je vybudován a v lednu 2002 otevřen v té době nejmodernější gynekologicko-porodní pavilon v ČR s parametry EU. Je zahájena přestavba chirurgického pavilonu opět s cílem dosáhnout evropského standardu léčebné péče, jsou pořízeny náročné investice, jakými jsou helikální CT a rotační gamakamera, vybavení ARO, kardiologické JIP, dialyzačního oddělení, v novější době rozvoj endoskopických metod, jakými jsou artroskopie, endoskopie zažívacího traktu aj. Transfúzní oddělení má certifikát SÚKL a stává se jedním z významných center v kraji.
V letech 2007 proběhla celková rekonstrukce prostřední historické budovy nemocnice, která byla v havarijním stavu a proměněna na hemodyalízu. Další rok nemocnice pořídila pro RTG oddělení moderní CT přístroj. V roce 2010 proběhla rekonstrukce spalovny a kotelny nemocnice a 2011 proběhla celková rekonstrukce centrálních operačních sálů a modernizace oddělení ARO. Dále v roce 2012 byla postavena a otevřena nová moderní budova Hematologicko-transfuzního oddělení. Budova předchozího oddělení byla zbořena v roce 2015 a bylo zde postaveno dolní parkoviště. Modernizace i nadále pokračovala v letech 2015 a 2016 kdy bylo realizováno nové pracoviště magnetické rezonance a zakoupen špičkový přístroj. Další rok nato proběhla v nemocnici komplexní výměna lůžkového fondu a pořízeny nové postele. Zároveň bylo vyměněno stávající CT za nové.
Současnost
Za dobu své existence zaznamenala Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje rychlý rozvoj ovlivněný především pokrokem v medicíně a změnami a vývojem společnosti. Z původní okresní všeobecné nemocnice postavené na kraji města se postupem času stalo moderní zdravotnické zařízení, které svým pacientům poskytuje špičkovou péči celosvětové úrovně v celé řadě i specializovaných oborů. Z počátku malý areál čtyř budov se během let rozrostl a vytvořil komplex tvořený 9 zdravotnickými pavilony a dalšími budovami správy a údržby, které se dále rozšiřují, modernizují a jsou pořizovány špičkové přístroje a moderní vybavení.
Další nové stavby a modernizace nemocnice realizované v posledních letech:
2017 – Celková rekonstrukce a modernizace Dětského oddělení
2017 – Celková rekonstrukce Oddělení následné péče - ODOP
2018 – Realizace nové Multioborové jednotky intenzivní péče
2018 – Rekonstrukce oddělení RTG - skiagrafie
2018 – Rekonstrukce a nové porodní boxy Gynekologického oddělení
2018 – Komplexní rekonstrukce Nemocniční lékárny
2019 - Nová parkoviště a rekonstrukce stávajících komunikací
2019 - Nově zrekonstruované Interní ambulance a Endoskopické centrum v interním pavilonu
2019 - Zrekonstruované Neurologické oddělení v interním pavilonu
2020 – Zrekonstruovaná dvě patra Interního oddělení v interním pavilonu
2020 - Nový pavilon Komplexního rehabilitačního centra
2021 – Kompletní rekonstrukce 4. patra interního pavilonu
2022 - Celková rekonstrukce pavilonu Patologicko-anatomického oddělení
2023 – Rekonstrukce domu pro zaměstnance na dočasné bydlení
2023 - V současné době se buduje Centrální příjem a přístavba Chirurgického pavilonu, který má být hotovy komplexně v roce 2024. Jedná se o stavbu v celkových nákladech (stavba a vybavení) 587 milionů korun.
2023 a dál - připravujeme vybudování Centrálních laboratoří
Nemocnice zabezpečuje svými službami území vymezené Vltavou a Sázavou od hranic Východočeského a Jihočeského kraje až ku Praze.
V současné době Nemocnice Rudolfa a Stefanie poskytuje péči pacientům od Sázavy po Blaník, až k České Sibiři na Voticku, v určitých druzích péče pravobřežní části řeky Vltavy a v oblasti mezi Benešovem a Říčany u Prahy. Přirozená i faktická spádovost nemocnice je necelých 100 000 obyvatel. Specifikou však je pokrytí rekreační oblasti Posázaví a části Vltavy, kdy v letním období vzroste počet obyvatel regionu o několik desítek tisíc, pokrývá dále nejdelší úsek dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, bude zajišťovat rovněž nejdelší úsek projektované dálnice D3.
Nemocnice vydala ke 120. výročí Sborník odborných článků - viz. soubory ke stažení.